Jak poznáme zdravotně nezávadnou dětskou obuv? 1/2

Tvar obuvi

Dětská obuv musí mít dostatečně prostornou, kulatou špičku, která poskytuje dostatek místa pro prsty. Čím rovnější je vnitřní strana obuvi, tím lépe, neboť palec je v přirozené poloze a není tlačen k ostatním prstům. Varujeme před špičatou obuví, neboť způsobuje deformity prstů (vbočený palec, vybočený malík, kladívkové prsty).

Materiál svršku

Vybírejte obuv, která je vyrobena z měkkých, prodyšných a vlhkost absorbujících přírodních materiálů (useň, textil). Jejich nejdůležitější vlastností je, že se přizpůsobí anatomickému tvaru nohy. Materiály jako poromery, koženky a plasty jsou zpravidla pro dětskou obuv nevhodné. Obuv z těchto materiálů je neprodyšná, během nošení si zachovává své původní rozměry a nepřizpůsobí se tvaru nohy uživatele. Při jejich nošení vzniká uvnitř obuvi nepříznivé klima. Plísně a bakterie nejen, že ohrožují uživatele, ale snižují také životnost obuvi.

Výborné vlastnosti má obuv s klimatickou membránou – jedná se o speciální vrstvu vloženou mezi vrchovým materiálem a podšívkou, díky které zůstává noha suchá a dobře klimatizovaná – vodu z vnějšku nepropustí dovnitř, avšak vodní páry mohou volně odcházet z boty ven.

Stélka v obuvi

Dětské nohy se poměrně hodně potí, přičemž největším zdrojem vlhkosti je ploska nohy. Proto musí být každá obuv, zvláště pak obuv uzavřených střihů, ve vnitřní nášlapné části vybavena stélkou nebo vkládací vložkou ze savého materiálu (useň, textil, případně syntetický materiál např. typu Cambrella se zvýšenou propustností pro vodní páry).

Opatek

Noha v obuvi musí být dokonale fixována. Nesmí docházet k nežádoucím bočním pohybům patní části nohy. Proto musí mít každá dětská obuv uzavřených střihů či sandálová obuv s plnou patou dostatečně tuhý, vysoký a dlouhý opatek (vnitřní dílec v patní části svršku obuvi).